* * *
Malen’ka skalochka otrujnoji brexni
Zastr’ahla v pohl’adi...
I strofy krovotochat’...
To, pevno, prosto vse nasnylos’a meni,
Fal’shyvi spohady vplitajut’s’a u ochi
Chy, moz’he, sprava u bezlykosti obrazy,
U s’ajvi hranej hryfel’no-shorstkyx?..
Jakis’ mutovani i otupili frazy
Na pali dushu pidijmajut’ – jak na smix.
Chy, moz’he, prosto tyxa Osin’, jak cyhanka
Po lysti Dol’u mal’uvala akvarel’amy...
To prosto Dushu – c’u roztroshchenu firanku –
Xytaje viter monotonnymy refrenamy.

<--nazad | dali-->