Zlamanyj janhol

Zlamanyj janhol
Roztroshchenyj nimb
Polatani kryla
Vin - jak potriskana vycvila freska
Sered ikonostasu hrixiv
De koz’hen maje svoje oblychch’a
Na bud’-jaku okaziju
Polamanyj janhol
Joho vd’ahajut’
na znevirenu dushu
jak staryj
zamuchenyj mill’u svetr
A potim znovu zakydajut’ u shafu
na chornyj den’
til’ky vsi vony chomus’
vycvily u sire
A nochamy
Polamanyj janhol
stukaje u bramy chuz’hyx sniv
ta storoz’hi joho ne puskajut’
movl’av, ne zavaz’haj
i vin zasynaje
pid irz’havymy zaliznymy gratamy
shchorazu zabuvajuchy pomolytys’
Ta jomu proshchajet’s’a
bo vin - zlamanyj janhol
Polamanyj janhol...

<--nazad | dali-->